Loading

KCHUN.

logo kchun šedé ok

Martin Prokeš - tenor & Marek Šulc - baryton

spojení dvou hlasů a myslí v jednu řeč

Recenze vystoupení dua Kchun 19. 9. 2019 v rámci koncertního cyklu Barbara Maria Willi uvádí v Brně.


 Filozofie hudebního projektu je opřená o druhý hexagram nejstarší čínské knihy I-t´ing – Knihy proměn,
kde slovo KCHUN znamená ZEMĚ a vyjadřuje PŘIJETÍ. 

Přijetí v mnoha směrech - přijetí daru hlasu, výzvy a možnosti tuto proměnnou darovat.

hexagram

KCHUN – je pěvecké duo dvou letitých přátel, hudebních kolegů a lidí, kteří vnímají tento projekt
jako přirozenou cestu jejich další spolupráce.


„Víme a cítíme, že spolu chceme a musíme zpívat“
Martin Prokeš (tenor) a Marek Šulc (baryton)

Tak vnímáme nosnou myšlenku i námi přijatý odkaz Knihy proměn, který zní:
´Přirozená reakce (PŘIJETÍ) přináší mimořádný pokrok!´
Pokrok v rozhodnutí a v přesvědčení ve společný hudební projekt,
který je v České republice unikátní a svou dramaturgií jedinečný.“

Přečtěte si rozhovor s oběma aktéry...


šulc cv

motto

Země, přijímání.
Obrať svou pozornostk moudrosti země.
Ona je matkou.
Ve své oddanosti
nese vše dobré i zlé.
Nikdy nejednej proti její vůli.

Nech se vést. Buď otevřený.
Nestav se do vedení,
zkus být spíš pomocníkem.

Neprosazuj svůj názor,
ale vyslechni,
co si myslí tví blízcí.
Nejednej nikdy
proti jejich přání.
Teprve potom bude mít
tvá cesta smysl.


prokeš CV

 

MOTTO:

Země, přijímání.
Obrať svou pozornost
k moudrosti země.
Ona je matkou.
Ve své oddanosti
nese vše dobré i zlé.
Nikdy nejednej proti její vůli.
*
Nech se vést. Buď otevřený.
Nestav se do vedení,
zkus být spíš pomocníkem.
*
Neprosazuj svůj názor,
ale vyslechni,
co si myslí tví blízcí.
Nejednej nikdy
proti jejich přání.
Teprve potom bude mít
tvá cesta smysl.

Marek Šulc

                                           

Martin Prokeš

Hudbě se věnuje již od dětství. V letech 1989 – 1997 byl členem chlapeckého sboru Boni Pueri. Na Akademii múzických umění v Praze absolvoval zpěv (prof. Miloslav Podskalský) a hudební management. Opakovaně se zúčastnil mistrovských kurzů barokní hudby v rakouském Gmundenu (um. ved. Martin Haselböck). Od roku 2004 je členem souboru Schola Gregoriana Pragensis (um. ved. David Eben). Spolupracuje se soubory Collegium 1704 a Cappella Mariana. V roce 2010 účinkoval na několika koncertech Bobbyho McFerrina jako člen jeho profesionálního vokálního ansámblu. Je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu „Lípa Musica“. Od června 2007 je moderátorem a redaktorem rádia Classic Praha.

                                           

Vystudoval teplickou konzervatoři a poté pokračoval ve studiu v Praze na HAMU ve třídě profesorky Magdaleny Hajóssyové. Jako sólista byl pozván ke spolupráci se Severomoravskou filharmonií Olomouc, Filharmonií Hradec Králové, Janáčkovou filharmonií. S těmito orchestry se například podílel na provedení Oratoria ke sv. Mikuláši Benjamína Brittena či Matoušových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Spolupracuje se soubory specializovanými na historicky poučenou interpretaci staré hudby (Musica Florea, Ensemble Inegal, Capella Regia). Dvacet let byl stálým členem souboru Schola Gregoriana Pragensis a 12 let také jeho managerem. V letech 2003 - 2008 vedl kulturní dům Crystal, Jiráskovo divadla a Vodní hrad Lipý v České Lípě. Již patnáctý rok vede MHF Lípa Musica, jako jeho zakladatel a ředitel.

 

 

 

aktuální koncerty:

29. 9. v 19 hodin, bazilika Všech svatých v České Lípě
v rámci MHF Lípa Musica
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby live: Atila Vörös, recitace: Igor Orozovič


9. 11. 2019 v 18 hodin, kostel sv. Bartoloměje, Rumburk
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby: Atila Vörös, audio: Vladimír Javorský


14. 11. 2019 v 19.30 Klášter sv. Anežky České, Praha
Komorní koncerty FOK Praha
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby: Atila Vörös, recitace: Igor Orozovič

16. 11. 2019 v 19 hodin, Synagoga, Děčín
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby: Atila Vörös, audio: Vladimír Javorský

24. 11. 2019 v 17 hodin, Schirgiswalde, kostel Nanebevstoupení Panny Marie
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby: Atila Vörös, audio: Vladimír Javorský


1. 12. 2019 v 19.30 hodin, kostel sv. Jana Nepomuckého, Hřensko
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby: Atila Vörös, audio: Vladimír Javorský

7. 12. 2019 v 18 hodin, kostel sv. Zikmunda, Stráž pod Ralskem
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby: Atila Vörös, audio: Vladimír Javorský

30. 3. 2020 ve 20 hodin, kostel sv. Jana Křtitele, Pardubice
Koncert v rámci 42. ročníku Pardubické hudební jaro
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby: Atila Vörös, audio: Vladimír Javorský

26. 5. 2020 ve 21 hodin, kostel Povýšení sv. Kříže, Jihlava
Koncert v rámci festivalu Hudba tisíců - Mahler Jihlava
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby: Atila Vörös, audio: Vladimír Javorský

18. a 19. 6. 2020, místa budou upřesněny
Koncerty v rámci MHF Concentus Moravie
program Purgatio
video art: Rudolf Živec, kresby: Atila Vörös, audio: Vladimír Javorský

 

purgatio

premiéra: 27. 9. - Kostel sv. Kříže, Žitava (SRN) - MHF Lípa Musica (více zde)

"...Motorem katolické křesťanské víry v onen svět je především touha po nebi, jež k sobě duše z očistce přitahuje v jediné nepřetržité řadě návratů k Bohu... " (Jacques Le Goff: Zrození očistce)

Velkým okamžikem dějin křesťanství bylo zrození očistce. Toto "třetí místo" nemá zakotvení v Písmu, přesto se stalo součástí křesťanského myšlení, součástí představy o onom světě. "Čistota", "očista", "očištění se" - význam těchto slov v křesťanské nauce středověku mě inspiroval k vytvoření koncertního programu, který jsem výmluvně nazvala Purgatio / Očištění. K tématu očistce bylo již kousek, stačilo otevřít Božskou komedii Danteho a začíst se do jeho veršů. Dante Alighieri (1265 - 1321), florentský básník, na kterého se často pohlíží jako na symbol středověku, vytvořil snad nejvzněšenější obraz očistce, jaký lidský duch zrodil. Jeho ambicí bylo interpretovat hlas Boží, Komedie si nárokuje místo třetího Písma, jakéhosi apokryfního evangelia. Proto se stává kostrou dnešního večera a povede nás tak, jako Vergilius či Beatrice vedli Danteho po zajisté nesnadné cestě k ráji.


Téměř sto let před Dantem vyjádřil František z Assisi (1181 - 1226) ve své Písni tvorstva, kdo je tvůrcem všeho. Naprosto přechází výtvory lidské civilizace a hovoří, inspirován žalmy a knihou Danielovou, pouze o Božích výtvorech. Můžeme za tím sledovat nejen hlubokou víru a fascinaci, ale i určitou bázeň před skutky nejvyššího. Creator omnium - tedy Tvůrce všeho je téma, které otevírá dnešní večer a které je aktuální nejen po celý středověk, ale celou historii křesťanství. Stejně tak je to smrt, peklo, očistec a ráj.

Autorkou úvodní hymnu Primus parens hominum o stvoření je žena (jak příznačné pro 12. století!), abatyše z alsaského kláštera Hohenburg, Herrad († 1195). Tento strofický zpěv nalezneme v encyklopedii Hortus Deliciarum (Zahrada potěšení), tedy bohatě ilustrovaném kompediu různých znalostí, určených pro schovanky kláštera, kterou Herrad částečně sepsala a revidovala. Stejného žánru liturgického zpěvu, avšak o několik století staršího, je i Urbs Jerusalem beata (7./8. století), který byl, stejně jako hymnus Audi tellus z 9. století inspirován textem Zjevení sv. Jana - zobrazuje město okrášlené pro svého ženicha, svatý chrám přirovnávaný ke svatému městu, novému Jeruzalému.

Od 12. století se stal velmi populárním tzv. conductus. Šlo o jedno či vícehlasý zpěv, který byl komponován současně s novým poetickým textem. Významným pramenem, obsahujícím tyto zpěvy, je tzv. Codex Las Huelgas, který vznikl na počátku 14. století ve španělském cisterciáckém klášteře Santa María Real de Las Huelgas v Burgos. Obsahuje skladby typické pro první polovinu 13. století (pro tzv. Notredamskou školu) - skladby objevující se i v dalších evropských pramenech (conducty Veni redemptor gencium, Bonum est confidere, In hoc ortus occidente, Crucifigat omnes, Si Deus est animus). Unikátní v kontextu již zmíněného repertoáru tohoto hudebního druhu je conductus - planctus (pláč) Quis dabit capiti meo, zkomponovaný na již existující biblický text proroka Jeremiáše. Stejně tak je unikátní nápěv Jeremiášovy lamentace (De Lamentatione Jeremiae Prophetae) z rukopisu benediktinského kláštera Santo Domingo de Silos, taktéž v provincii Burgos. V Codexu Las Huelgas hojně nacházíme i další druh vícehlasé duchovní hudby, tzv. moteto. Název pochází z francouzského mot – slovo a označuje vícehlasou kompozici, kde horní hlas už není jen vokalízou jako v předcházející vícehlasé praxi - organu, ale přináší již text (moteto Homo miserabilis, Ad caeli sublimia).

Doposud jsme hovořili jen o pramech zahraniční provenience. České země ve středověku však měly taktéž svá specifika a zároveň byly nejen politicky, ale i vzdělanostně provázány s Evropou, proto se některý např. jihofrancouzský repertoár objevil i v domácích pramenech. Bylo tomu tak zejména v oblasti tzv. tropů - textových a hudebních přídavků k již existujícím melodiím, které se podařilo shromáždit prvnímu domácímu reformátorovi liturgického zpěvu Děkanu Vítovi (†1271). Ten, mimo jiné, nechal vyhotovit dnes zvaný rukopis - Tropář Děkana Víta, ve kterém je možné nalézti zpěvy domácí i zahraniční tradice tohoto žánru.

V našem programu z tohoto rukopisu uvedeme tropus Inmense Conditor k mešnímu zpěvu Kyrie. Tropus O quam dulciter voces ibi resonant ke zpěvu Sanctus pochází z pramene spojeného s nově založenou pražskou univerzitou z 2. poloviny 14. století. V případě tohoto tropu však nejde o domácí produkt, stejně tak jako tropus Domine Creator omnium jej nacházíme i v jiných starších či mladších evropských pramenech a to v různých verzích, nejen tak jak se zachovaly u nás, tedy v jednohlasé podobě, ale i v podobě vícehlasé. Univerzitní rukopis (označený signaturou V H 11) obsahuje velké množství různých forem např. lejchy - oblíbenou písňovou formu 2. poloviny 14. století (Lejch Vanitas vanitatum o marnostech světa).

Hudba, která vládla českému 14. století se výrazně lišila od té, která vládla tzv. trecentu v Itálii. Hlavní hudební formou byl madrigal - většinou šlo o dvojhlasou písňovou formu, velmi často značně virtuózní a rytmicky specifickou. Do Itálie nás přenesou dva autoři, o více než generaci starší než Dante, Jacopo da Bologna (činný od r. 1340, † 1386) svým madrigalem Lo lume vostro a Johannes de Florentia (činný v polovině 14. století) madrigalem La bella stella. Oba dva byli přední představitelé ars nova, nového umění, které ovládlo zejména ve Francii a Itálii hudební kulturu 14. století.

Vrátíme li se k repertoáru tropů, v kontextu tohoto repertoáru jsou specifickým druhem tropy k Benedicamus Domino - závěrečnému děkovnému zpěvu hodinek officia. I my na konci koncertního programu poděkujeme - dvojhlasým Benedicamus Benigno voto ve formě organa z již zmiňovaného Codexu Las Huelgas.

Barbora Kabátková | koncept a dramaturgie

-- program ke stažení zde -- 

fotogalerie